Hranice: 550. výročí podepsání chebské smlouvy

Projekt hranice vznikl ve spolupráci Iniciativy pro děčínský zámek, Zámku Děčín, p.o. a zámku Weesenstein v Sasku. Jeho smyslem je lépe prezentovat méně známá místa naší společné historie. V tomto případě jde především o formování česko-saské hranice, které je ukončeno podpisem tzv. Chebské smlouvy v roce 1459, díky které vznikla nejstarší historická hranice současné Německé spolkové republiky. Projekt má své webové stránky na www.hranice1459.cz a www.grenze1459.de.

Nejvýznamnější realizované projekty

Mariánská louka a zámecký park v Děčíně

Mariánská louka s hlavními děčínskými dominantami – zámkem a Pastýřskou stěnou, červenec 2008

Jednou z nejvýznamnějších aktivit IDZ byla kampaň za rehabilitaci Mariánské louky pod zámkem, vedená v letech 2002-2007.  Mariánská louka je unikátní archeologickou lokalitou, na níž se nacházejí pozůstatky středověkého města Děčína. V 1. polovině 19. století zde byl vybudován hrabětem Františkem Antonínem Thun-Hohensteinem anglický park. V letech 1948-1949 bylo do srdce tohoto parku necitlivě zasazen plavecký areál a později také autokemp. Konec tohoto areálu však přinesla velká voda v srpnu 2002.

Z počátku průkopnická myšlenka rehabilitace Mariánské louky a její opětovné přičlenění k zámeckému areálu se postupem doby stala jedním z hlavních témat komunální politiky v Děčíně. Diskuse vyvrcholila komunálními volbami na podzim roku 2006. Volební výsledek a následná vyjednávání ODS (14 mandátů z celkových 25) a Volby pro město Děčín (3 mandáty) otevřela nakonec cestu myšlence rehabilitace parku. Již na konci roku 2006 bylo Výzkumnému ústavu Silva-Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích svěřeno vypracování krajinářsko-architektonické studie rehabilitace zámeckého areálu. 24. září 2007 bylo započato s demolicí zbytků koupaliště. Demolici betonových bazénů a dalších staveb provázel do léta 2008 záchranný archeologický výzkum, který odkryl mj. pozůstatky několika kamenných měšťanských domů ze 14. století. V květnu bylo 2008 bylo na Mariánské louce vysazeno několik desítek stromů. Jednalo se o nejrozsáhlejší výsadbu v této lokalitě od doby založení parku v 19. století.

Páni z Bünau v Čechách a v Sasku

V letech 2005-2007 realizovala IDZ se saskou správou hradů a zámků (Staatliche Schlösser, Burgen und Gärten Sachsen) společný přeshraniční projekt zámků Děčín a Weesenstein s názvem Páni z Bünau v Čechách a v Sasku/Die Herren von Bünau in Böhmen und Sachsen.

Výstavy:

Adel ohne Grenzen. Die Herren von Bünau in Sachsen und Böhmen – expozice na zámku Weesenstein

Rytíři z Bünau v Čechách a v Sasku. Umění a život renesanční šlechty – výstava na zámcích Děčín a Jílové

Publikace:

Andrea DIETRICH -  Birgit FINGER - Lutz HENNIG, Adel ohne Grenzen. Die Herren von Bünau in Sachsen und Böhmen, Schloss Weesenstein 2006

František ŠUMAN (ed.), Rytíři z Bünau v Čechách a v Sasku, Iniciativa pro děčínský zámek, Děčín 2006.

František ŠUMAN (ed.), Die Herren von Bünau in Sachsen und Böhmen, Iniciativa pro děčínský zámek, Děčín 2006.

Hana SLAVÍČKOVÁ – LUBOMÍR SRŠEŇ, Renesanční portrétní galerie Rytířů z Bünau na hradě v Děčíně, Sborník Národního muzea, řada A – historie, LIX/2005/3-4.

Restaurování renesančního oltáře z Krásného Studence

V souvislosti s projektem „Páni z Bünau v Čechách a v Sasku“ vypsala Iniciativa pro děčínský zámek veřejnou sbírku na záchranu jedné z nejcennějších uměleckých památek na území bývalého okresu Děčín – renesančního oltáře pocházejícího původně z kostela v Krásném Studenci.
Toto vzácné dílo bylo vytvořeno na objednávku Jindřicha st. z Bünau na Děčíně v roce 1605 a jeho autorem je freiberský mistr Franz Ditterich st. V minulosti se oltář několikrát přesouval z místa na místo, až byl v padesátých letech 20. století umístěn v kostele sv. Františka z Assisi na Husově náměstí. V roce 2001 byl oltář pro svůj špatný stav rozebrán a několik dalších let marně čekal na restaurátorský zásah.

Znovuoživení zájmu o vzácnou památku přinesl projekt o rytířích z Bünau realizovaný IDZ v letech 2006–2007. Oltář byl z nevyhovujícího prostředí farního sklepení přenesen na zámek a tři největší reliéfy byly po předběžném ošetření prezentovány na výstavě o rytířích z Bünau v zámecké kapli sv. Jiří.

Ze spolupráce IDZ a Římskokatolické farnosti Děčín – Podmokly vyšla žádost o finanční příspěvek na renovaci oltáře. Krajský úřad Ústeckého kraje nakonec přislíbil částku 120.000,-  Kč. Tento příspěvek ovšem nepokrýval celé náklady na restaurování oltáře. Proto vyhlásila IDZ veřejnou sbírku, která nakonec vynesla celkem 42.000,- Kč. Symbolický šek na tuto částku předal 16. prosince 2007 po adventní bohoslužbě faráři Františku Jiráskovi předseda IDZ Ing. Vlastimil Pažourek.

Od října 2007 je možné oltář, zrestaurovaný akad. soch. Helenou Forstovou, znovu obdivovat v kostele sv. Františka z Assisi v Děčíně - Podmoklech.

Záchrana soch od Václava Prachnera z kašen na předním nádvoří zámku Děčín

Průčelí zámku na počátku 20. století 

V roce 2002 založila IDZ zvláštní konto s názvem Fond obnovy a údržby zámku Děčín s cílem shromažďovat finanční prostředky na konkrétní projekty v rámci obnovy zámku. V letech 2002 a 2007 se z těchto prostředků povedla realizovat záchrana dvou kamenný soch z kašen na předním zámeckém nádvoří.

Sochy, které představují pravděpodobně alegorie vodních živlů, pocházejí z dílny významného pražského sochaře Václava Prachnera a byly zhotovené v roce 1816 na objednávku hraběte Františka Antonína Thun-Hohensteina. Architektonický návrh kašen je pak dílem drážďanského dvorního architekta Christiana Friedricha Schurichta.

Stav Prachnerových soch v roce 2002

Během rekonstrukce přístupových mostů k zámku v letech 1996-1998 byly tehdy velmi poničené sochy sejmuty a patrně  určeny k likvidaci. Od roku 2002 se z popudu IDZ začalo uvažovat o jejich záchraně. IDZ se povedlo ve spolupráci se spolkem německých krajanů Heimatverband Kreis Tetschen- Bodenbach  e.V. v Nördlingenu získat významnou částku na restaurování soch od Česko-německého fondu budoucnosti. Nemalou sumou přispělo také město Děčín. Sochy, resp. jejich torza, byly restaurovány v letech 2005-2006 akad. soch. Helenou Forstovou. V roce 2007 bylo realizováno akad. soch. Vítem Mudruňkou osazení torz na nové kamenné sokly. Restaurovaná díla, která jsou dokladem vysoké úrovně českého sochařství na počátku 19. století,  je možné shlédnout v informačním centru zámku.

Restaurovaná torza v informačním centru zámku

Literární Zarafest

Festival Literární Zarafest, pořádaný Iniciativou pro Děčínský zámek, vznikl v roce 2001 a jeho založení je spojeno s děčínskými literáty Radkem Fridrichem a Tomášem Řezníčkem. Zarafest je zaměřen na současnou českou literaturu a její prezentaci formou autorských čtení. Od vzniku festivalu zde dostala prostor celé řada autorů, kteří patří ke špičce české scény (např. Emil Hakl, Svatava Antošová, Eugena Brikcius, Petr Král, J. H. Krchovský, Václav Kahuda, Petr. P. Payne). Literární produkce festivalu je doplněna hudbou, která vždy koresponduje s náplní festivalu. Festival se koná tradičně poslední víkend v srpnu v klubu Zarabanda a v Růžové zahradě děčínského zámku.