Děčínské kalendárium 2010

Sestavili Petr KARLÍČEK a Otto CHMELÍK, vydala Iniciativa pro děčínský zámek, Děčín 2011, 84 s., 100 Kč

Další svazek Děčínského kalendária, který navazuje na první ročník pro rok 2009 a retrospektivní kalendárium města pro revoluční rok 1989.

Josef Stegl. Osud děčínského malíře/Schicksal eines Tetschner Malers

Petr JOZA, vydaly Iniciativa pro děčínský zámek a Heimatverband Kreis Tetschen-Bodenbach e. V., Děčín - Nördlingen 2011, 192 s., 450 Kč

V červenci 2011 vydala Iniciativa pro děčínský zámek společně se spolkem německých krajanů z Děčínska v bavorském Nördlingenu (Heimatverband Kreis Tetschen-Bodenbach e.V.) knihu o děčínském krajináři Josefu Steglovi (1895-1966). Jedná se o další z titulů archiváře a renomovaného autora regionální vlastivědné literatury Petra Jozy. Malíř Josef Stegl byl svým životním osudem i dílem pevně spojen s Děčínem a severními Čechami. Jeho obrazy s náměty z rodného města, Českého Švýcarska a Českého středohoří vyzařují silný vztah ke krajině a k domovu. Josef Stegl bývá také nazýván malířem domova. V roce 1945 musel malíř s rodinou stejně jako tisíce jeho krajanů Děčín opustit. Svou tvorbou ale domov nikdy neopustil. Dál zobrazoval svůj rodný kraj a jeho díla se pro mnohé stala důležitým pojítkem se ztracenou vlastí. V Děčíně začal malíř opět vcházet do širšího povědomí od 80. let 20. století v souvislosti s výstavami v místním muzeu. Druhá velká Steglova výstava se konala v Děčíně na přelomu let 2010 a 2011. Podnětem k této výstavě byl dar malířovy výtvarné pozůstalosti jeho synem Ludwigem Steglem do děčínského muzea. V říjnu 2010 byla Josefu Steglovi na jeho domě v dnešní Wolkerově ulici (dříve Schillerstrasse) odhalena pamětní deska. Kniha o Josefu Steglovi byla vydána společně v češtině a němčině a její vydání podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Děčínské kalendárium 2009

Sestavili Petr KARLÍČEK a Marcela OUBRECHTOVÁ, vydala Iniciativa pro děčínský zámek, Děčín 2010, 70 s., 50 Kč

Děčínské kalendárium 2009 se snaží zachytit podstatné i méně podstatné informace, které byly charakteristické pro život Děčína v roce 2009. Myšlenka začít vydávat v Děčíně městské kalendárium vznikla v prostředí Iniciativy pro děčínský zámek a děčínských archivů na počátku roku 2009 a inspirací k ní byla obdobná publikace, která je vydávána v sousedním Ústí nad Labem. Stejná forma prezentace historických událostí byla zvolena také pro publikaci o dění v Děčíně v roce 1989, která vznikla u příležitosti dvacátého výročí Sametové revoluce. Děčínské kalendárium sestavovali děčínští archiváři Marcela Oubrechtová a Petr Karlíček a další spolupracovníci v průběhu celého roku 2009 a na počátku roku 2010. Publikace byla dána do distribuce v červenci roku 2010.

Quaderberg/Kvádrberk. Malá děčínská vlastivěda

Petr JOZA, vydala Iniciativa pro děčínský zámek, Děčín 2009, 360 s., 450 Kč

Iniciativa pro děčínský zámek vydala v krátké době další knižní titul o dějinách Děčína. Po publikaci Děčín 1989 přichází na trh kniha známého děčínského archiváře,  vlastivědce a renomovaného autora regionálních historických prací Petra Jozy s názvem Quaderberg - Kvádrberk. Malá děčínská vlastivěda. Jedná se o jednu z nejrozsáhleších dosud publikovaných prací o historii Děčína, kterou autor líčí netradičně na pozadí jedné z krajinných dominant Děčínské kotliny - vrchu Kvádrberku.
Kniha, která je vybavena velkým množstvím ilustračního materiálu, je k dostání v děčínských knihkupectvích, v pokladně zámku a v informačním centru Regio v Tržní ulici v Podmoklech. Prezentaci knihy pořádá vydavatel Iniciativa pro děčínský zámek ve čtvrtek 3. prosince 2009 v Rohovém sále děčínského zámku od 18.30 hodin. Autogramiáda se uskuteční v pátek 4. prosince 2009 mezi 16.00 - 17.00 v Děčínském knihkupetcví paní Andrášové v Podmoklech.

Děčín 1989

Jan NĚMEC a Petr KARLÍČEK, vydaly Iniciativa pro děčínský zámek a Státní okresní archiv Děčín, 2009, 120 s., 89 Kč

Rok 1989 byl přelomovým rokem naší novodobé historie. Co se dělo nebo nedělo v této době v Děčíně, kdo zde vládl a kdo stál na straně tzv. protisocialistických sil, jak se žilo obyvatelům města těsně před revolucí, kdy držela moc pevně v rukou všemocná KSČ, a co se zde odehrávalo během revolučních dní v listopadu a prosinci. To vše se dozvíte v děčínském kalendáriu roku 1989, které zpracovali archiváři Petr Karlíček a Jan Němec. Publikace, kterou vydala Iniciativa pro děčínský zámek spolu se Státním okresním archivem Děčín je za symbolických 89 Kč k dostání v děčínských knihkupectvích, v pokladně zámku a v infocentru v Tržní ulici v Podmoklech.

Děčín. Železniční křižovatka českého severu

Jan NĚMEC, vydala Iniciativa pro děčínský zámek, Děčín 2007

Autor představuje Děčín z historického pohledu jako důležitý dopravní úzel, pro který nebyla charakteritická pouze lodní doprava, nýbrž i železnice. Od roku 1851 se zde postupně usadily čtyři železniční společnosti, jejichž koleje propojily dokonale Děčín a Podmokly s okolním světem. Smyslem vydání publikace bylo podpořit myšlenku, že Děčín je s bývalým nádražím Rakouské severozápadní dráhy a dalšími technickými památkami logickou a vážnou alternativou vůči pražskému Masarykovu nádraží pro umístění železniční expozice Národního technického muzea.

Návstěva u Jeho Excelence Františka Thuna. Zámek Děčín v historických fotografiích
/ Besuch bei Seiner Exzellenz Franz Thun. Schloß Tetschen in historischen Ansichten

Někdejší český místodržící František Thun-Hohenstein (1847-1916) byl jednou z nejvýraznějších osobností českého a rakouského politického života posledních desetiletí habsburské monarchie. Drobná fotografická publikace nás zavádí do jeho děčínské rezidence, tak jak ji zachytil na prahu 20. století děčínský fotograf E. Rottleuthner. Zámek v Děčíně byl rodovým sídlem Thunů po tři století. Ve 20. věku byl ale postižen pobyty různých domácích i cizích armád a zcela zdevastován. Staré fotografie, které úvodem a popiskami doprovodil archivář Otto Chmelík, ukazují ztracenou krásu zámku nad řekou Labe a zároveň přibližují životní styl aristokracie na konci éry císaře Františka Josefa.

Cena 189 Kč

Vydalo nakladatelství Albis International pro děčínské spolky Iniciativa pro děčínský zámek a Amici Decini a pro Státní oblastní archiv v Litoměřicích, Děčín 2002.

Rytíři z Bünau v Čechách a v Sasku
[Neměcká mutace: Die Herren von Bünau in Sachsen und Böhmen]

Publikace o rytířích z Bünau tvoří jeden z hlavních výstupů projektu "Páni z Bünau v Čechách a v Sasku". Shrnuje základní poznatky o weesensteinské větvi tohoto početného rodu, která držela v 16. století statky na obou stranách česko-saské hranice.

Pozornost je věnována jak historii rodu se zvláštním zaměřením na jeho přeshraniční působení, tak na stavební a umělecké památky, které Bünauští nechali vystavět. Je až překvapivé kolik zámků, tvrzí, hospodářských dvorů, mostů, kostelů, oltářů či křtitelnic je spojeno s jejich působením. Zejména v Čechách se často jedná o poněkud opomíjená a přitom mimořádně kvalitní díla tzv. saské renesance. Pro mnohé čtenáře bude překvapením, že pod dnešní nevzhlednou fasádou se skrývá cenný renesanční objekt. Některé z objektů byly takto zpracovány a představeny vůbec poprvé.

Pro potřeby knihy byla navíc pořízena kvalitní fotodokumentace všech bünauských objektů, včetně běžně nepřístupných objektů. Velmi atraktivní jsou také letecké záběry. Vůbec poprvé jsou také publikovány některé dosud neznámé historické pohledy, například na jílovský zámek či liboucheckou tvrz.

Kromě informací o stavebním vývoji kniha obsahuje základní turistické informace o zpřístupněných objektech a také přehlednou mapku všech zmiňovaných objektů. Díky tomu je přímo předurčena stát průvodcem po méně známých, ale velmi zajímavých památkách v česko-saském pohraničí.

Vydala Iniciativa pro děčínský zámek, Děčín 2006 .

Zámek Děčín/ Schloss Děčín

František Šuman, Iniciativa pro děčínský zámek, Děčín 2007, 18 stran, vyšlo česky, německy, anglicky a rusky.

Stručný průvodce po historii a expozici děčínského zámku.