Idzka

Skoro každý druhý bydlí neustále u rodičů, a to i přesto, že dospělosti dosáhli před mnoha lety. Lidem se od maminky s tatínkem nechce odcházet, a to proto, že zajišťují střechu nad hlavou, čisté prádlo a také jídlo každý den. Je to zkrátka hotel, kde dojedete po práci domů a můžete si dát nohy na gauč. Není pak divu, že chce každý bydlete v hotelu, než aby se postavil na vlastní nohy. Pokud si však myslíte, že jsou s toho rodiče odvázaní, tak určitě nejsou. Každý rodič totiž chce, aby jeho dítě mělo druhou polovičku a začali žít život bez nich. Je to však přání, které rodiče nechtějí vyslovovat, ale v duši je to tak trošku trápí.

Zkuste s rodiči navázat na toto téma a opravdu se zeptat na to, jak to vnímají. Zkuste se domluvit na tom, že můžete zkusit provizorní nájem a pokud se to nebude zdát, tak se vrátíte. Stěhování Praha vám mohou zaplatit rodiče a vy se zkusíte postavit na vlastní nohy. Jde o to dospět a začít věci řešit sám a na vlastní kůži. Sami pak zjistíte, jaké to je být dospělí a také dokážete rodičům, že všechno zvládnete. Bude to tak nějak oboustranná domluva, kdy si sami začnete tvořit vaši cestu životem. Věřte, že po prvním měsíci zjistíte, že se jedná o úplně jiný život, který si sami vytváříte a budete nad míru spokojení. Sami si řeknete, že byla chyba bydlet v pokojíčku a že tohle je teprve ten život, který chcete žít.

Odstěhovat se od rodičů není nic špatného, ale ba naopak. Začnete žít, užívat si života bez řečí ostatních a budete moct dělat zkrátka co budete chtít. Dost možná najdete i mnohem lépe přítelkyni nebo přítele a zjistíte, že to bylo dost možná i proto, že bydlíte v pokojíčku u rodičů. Každý by si měl vyzkoušet žít sám a ne být stále ve stínu rodičů, kteří mu posluhují a dělají všechno, jen aby se synáček nebo dceruška náhodou nenadřeli. Toto je cesta za dospělostí, kterou by měl každý podstoupit.

Skoro každý druhý bydlí neustále u rodičů, a to i přesto, že dospělosti dosáhli před mnoha lety. Lidem se od maminky s tatínkem nechce odcházet, a to proto, že zajišťují střechu nad hlavou, čisté prádlo a také jídlo každý den. Je to zkrátka hotel, kde dojedete po práci domů a můžete si dát nohy na gauč. Není pak divu, že chce každý bydlete v hotelu, než aby se postavil na vlastní nohy. Pokud si však myslíte, že jsou s toho rodiče odvázaní, tak určitě nejsou. Každý rodič totiž chce, aby jeho dítě mělo druhou polovičku a začali žít život bez nich. Je to však přání, které rodiče nechtějí vyslovovat, ale v duši je to tak trošku trápí.

Zkuste s rodiči navázat na toto téma a opravdu se zeptat na to, jak to vnímají. Zkuste se domluvit na tom, že můžete zkusit provizorní nájem a pokud se to nebude zdát, tak se vrátíte. Stěhování Praha vám mohou zaplatit rodiče a vy se zkusíte postavit na vlastní nohy. Jde o to dospět a začít věci řešit sám a na vlastní kůži. Sami pak zjistíte, jaké to je být dospělí a také dokážete rodičům, že všechno zvládnete. Bude to tak nějak oboustranná domluva, kdy si sami začnete tvořit vaši cestu životem. Věřte, že po prvním měsíci zjistíte, že se jedná o úplně jiný život, který si sami vytváříte a budete nad míru spokojení. Sami si řeknete, že byla chyba bydlet v pokojíčku a že tohle je teprve ten život, který chcete žít.

Odstěhovat se od rodičů není nic špatného, ale ba naopak. Začnete žít, užívat si života bez řečí ostatních a budete moct dělat zkrátka co budete chtít. Dost možná najdete i mnohem lépe přítelkyni nebo přítele a zjistíte, že to bylo dost možná i proto, že bydlíte v pokojíčku u rodičů. Každý by si měl vyzkoušet žít sám a ne být stále ve stínu rodičů, kteří mu posluhují a dělají všechno, jen aby se synáček nebo dceruška náhodou nenadřeli. Toto je cesta za dospělostí, kterou by měl každý podstoupit.